Zhruba 14 let se u nás v Týně řeší problém s nedostatečnou podjezdnou výškou železného mostu kvůli projektu splavnění řeky Vltavy. V roce 2017 zastupitelstvo města schválilo konečné řešení v podobě varianty zdvihacího mostu. To znamená, že most bude zachován na původním místě, bude řádně zrekonstruován a jedno pole mostu (při pravém břehu) bude opatřeno zdvihacím zařízením. V souvislosti s touto zvolenou variantou je však potřeba vyřešit také přeložky všech inženýrských sítí, které jsou pod mostem vedeny, zejména pak horkovodu. A to je problém, který vedení města aktuálně řeší s Ředitelstvím vodních cest ČR (ŘVC). Jedná se o velmi nákladnou investici, kterou sice bude platit stát, nicméně je třeba se jí pečlivě věnovat tak, aby finální řešení odpovídalo požadavkům města. Navíc i její samotná realizace významným způsobem zasáhne do života občanů v našem městě.
Proto je alarmující, jakým způsobem k tomu přistupuje vedení města. Např. 9. května se konalo velmi důležité jednání s prezentací všech zpracovaných technických studií pro přeložku horkovodu a ostatních inženýrských sítí za účasti zástupců ŘVC a projektantů. Zastupitelé však o tomto jednání nebyli vůbec informováni, stejně tak zástupci Vltavotýnské teplárenské, a.s. (VTAS), které se tato investice citelně dotýká! Naštěstí jsme se s kolegou Bouškou o jednání na poslední chvíli dozvěděli a doslova jsme se na něj vnutili. Tento přístup pana starosty bohužel není ojedinělý a upřímně toto tajnůstkaření nechápu.
Ale vraťme se k řešení přeložky horkovodu. Ve hře jsou aktuálně dvě základní varianty, a to přeložka přes nový most anebo kolektor, což je laicky řečeno jakýsi tunel pod řekou. Hlavním problémem, jak už to bývá, jsou finance, neboť celá investice se řádově pohybuje ve stovkách milionů korun. Ze strany ŘVC resp. státu je samozřejmě vytvářen tlak na co nejlevnější řešení. V návrzích se tak dokonce objevila i varianta umístit roury na nově vybudovanou lávku vedle železného mostu. Toto řešení jsme však kategoricky odmítli!
Varianta přeložky přes nový most (cca 270 mil. Kč) by znamenala vést potrubí Žižkovou ulicí k mostu a Puchmayerovou ulicí zase zpět, varianta kolektoru (cca 300 mil. Kč) by znamenala tunel pod řekou s umístěním šachet zhruba v prostoru vedle veřejných WC (pravý břeh) a v prostu nad restaurací Pavláčka (levý břeh). Jelikož se s kolegou Bouškou o celou záležitost dlouhodobě zajímáme, dostaly se k nám informace z praxe, že varianta kolektoru může být řešena různými způsoby, které jsou dostatečně kvalitní, ale zároveň levnější než předložená verze, což ostatně připustili i přítomní projektanti. Konečná cena by tak mohla být nižší řádově i o desítky milionů Kč.
Do zápisu bylo mj. uvedeno, že po projednání všech předložených variant přeložení všech inženýrských sítí z Železného mostu město Týn nad Vltavou upřednostňuje variantu přeložky horkovodu a dalších sítí kolektorem. Každopádně je třeba vše ještě projednat s Vltavotýnskou teplárenskou, a.s. V diskuzi zástupci města připustili možné částečné spolufinancování kolektoru, a to v hodnotě cca 30 milionů Kč, pokud bude tato varianta vybrána a pokud s tím bude samozřejmě souhlasit zastupitelstvo města. Požádali jsme také o budoucí koordinaci projektové dokumentace města a projektové dokumentace ŘVC ČR. Konkrétně se jedná o úpravy levého a pravého předpolí mostu (např. u Pavláčky se předpokládá bezbariérový přístup na nábřeží apod.).
Znovu se ukázalo, že jednou z podstatných věcí je, jakým způsobem bude vedení města jednat. Důležité je se o věci zajímat a zjistit si k tomu maximum možných informací. Místo toho jsme svědky amatérismu, kdy např. k takto důležitému jednání nejsou pozváni ani zástupci městské společnosti, které se investice týká. Doufejme, že už se podobné přešlapy nebudou opakovat, poněvadž takovýto „styl“ jednání může ohrozit nejednu důležitou investici ve městě.
Karel Hladeček (ProTejn)