Archiv autora: karlos

2. ročník závodu městysů a obcí na dračích lodích je minulostí. Prořídlé řady zastupitelů (tentokrát jen František Kobera a Karel Hladeček) výborně doplnil tým týnských občanů v čele s bubenicí Lenkou Fialovou. Týnská posádka si oproti premiérovému ročníku vylepšila renomé a v souboji o 7. místo porazila loňského vítěze z Dolního Bukovska. Slunečný den v pohodové partě tak přinesl solidní výsledek. Za rok se těšíme na viděnou 😉

Karel Hladeček

 

Před třemi týdny jsme oslovili pana starostu s nápadem sejít se v užší skupině zastupitelů a projednat jednotlivé, pro nás, ale i pro občany Týna, zásadní body, které v současné době hýbou naším městem. Pan starosta náš nápad vyslyšel a v minulém týdnu jsme se zúčastnili prvního jednání ve složení p. Hladeček, p.Luňáček, paní Pouzarová, p. Kobera, p. Šálený a samozřejmě p. Machálek. Náplní byla především situace okolo domova pro seniory, areál Blanice a zatím okrajově také budoucnost stanice Pomoc v Semenci. Jednání bylo vcelku věcné, jednotliví zastupitelé vyjádřili své názory. Pozitivním faktem je, že jsme se domluvili na konání dalších 2-3 schůzek v tomto složení ještě během léta, kdy bychom rádi našli společné průsečíky a posbírali veškeré možné materiály a podklady k jednotlivým bodům, abychom mohli při podzimních schůzích zastupitelstva s klidným svědomím hlasovat ku prospěchu občanů našeho města.

Jaroslav Luňáček

V následujících několika odstavcích se pokusím shrnout to podstatné ze dvou červnových zasedání zastupitelstva.

 

Střípek ze zastupitelstva č.1 – město bude žádat o dotaci na Centrum pro seniory

Centrum pro seniory je jednou z klíčových investic v následujících letech. Jsme rádi, že vedení města ustoupilo od prosazování jediné varianty, a to přenechání této investice soukromé ziskové společnosti, a začalo se vážně zabývat i ostatními možnostmi. Aktuálně pracovní skupina pracuje na SWOT analýze, která by měla pomoci při hledání správného řešení. Jednou z reálných variant je, že město Centrum pro seniory samo postaví. Nutnou podmínkou je ovšem pokusit se prostřednictvím různých dotačních titulů sehnat dostatek prostředků na tuto investici, poněvadž bez dotační podpory by si město jako investor tak velkou akci nemohlo dovolit. Zastupitelstvo města jednomyslně odsouhlasilo prohlášení, že má zajištěny vlastní zdroje na financování této investiční akce. To bude přílohou žádosti o dotaci z MPSV, kde může město získat až 60 mil. Kč. Doufejme, že žádost o dotaci uspěje. Každopádně je to další důležitý krok na cestě k vybudování tolik potřebného Centra pro seniory.

 

Střípek ze zastupitelstva č.2 – schválena mimořádná veřejnosprávní kontrola MCKV

Po různých průtazích byla konečně schválena mimořádná veřejnosprávní kontrola MCKV za roky 2018 – 2020, kterou už od února 2021 požadoval kontrolní výbor. Kontrola bude zaměřena na nápravu zjištěných nedostatků z kontrol z předešlých let. Termín byl po dohodě stanoven na konec listopadu, tedy tak, aby nenarušil letní sezonu, při které jsou zaměstnanci MCKV nejvíce vytíženi. Pevně věříme, že kontrola pomůže s nastavením bezproblémového fungování MCKV. Svědčí o tom i skutečnost, že pro samotnou kontrolu opakovaně hlasoval i pan radní Slepička, kterého se kontrola jako dočasného ředitele MCKV osobně dotýká. Naopak vůbec nechápu postoj pana Mgr. Šáleného, který byl jako jediný zastupitel proti. Jako radní pro kulturu by přece měl mít zájem na tom, aby tato příspěvková organizace řádně fungovala.

 

Střípek ze zastupitelstva č.3 – sestavení tzv. „superkomise“ pro rozvoj města budí rozpaky

Jednou z mála věcí, na kterých jsme se napříč zastupitelstvem shodli při březnové diskuzi o budoucnosti areálu Blanice, bylo vytvoření jakési „superkomise“, která bude mít na starosti nejen tuto záležitost, ale bude se zabývat komplexně rozvojem celého města (i s ohledem na to, že končí platnost stávající rozvojové strategie města a mělo by se tedy začít pracovat na té nové). Na květnovém zastupitelstvu jsme se ptali, v jaké fázi se to nachází. Paní Ing. Pouzarová, která má sestavení komise na starosti, nám sdělila, že komise bude nepolitická a budou v ní sedět odborníci, nejlépe za každou oblast rozvoje, s akcentem na architekty, kterých by v komisi mělo být min. pět. S tím jsme samozřejmě souhlasili. Už méně se nám ale zamlouvalo, že to bude jen na základě návrhu jediného člověka, protože jak praví jedno přísloví: „víc hlav, víc ví“. I my bychom se rádi podíleli na výběru členů komise a doporučili odborníky.

Rada města nakonec „superkomisi“ odsouhlasila ve složení: Ing. arch. Václav Čihák, Ing. Vlastimil Daňhel, Ivan Horňák, Ing. Bc. Jitka Šálená, Ing. arch. Karel Štádlík, Jan Švejda, Ing. Zuzana Pouzarová, Ing. Blanka Rambousková, Mgr. Miroslav Vašica a tajemník komise Ing. Libor Trča.

Předpokládali jsme, že do komise budou pozváni místní odborníci, kteří se rozvojem města zabývali v minulých letech a někteří z nich dokonce i v minulých desetiletích. Myslím, že návaznost je nejen v tomto případě velmi důležitá. Nechápu tedy, proč v této komisi nefiguruje např. Ing. arch. Kobera nebo Ing. arch. Šíma. Stejně tak mi tam chybí jméno PhDr. Markéty Pražanové, teoretičky architektury a odbornice na urbanismus, kterou by nám v leckterých jiných městech mohli jen tiše závidět. Proč ze slibovaných pěti architektů jsou jen dva, jsme se nedozvěděli. Zmínili jsme též, že tam chybí např. odborník na sociální oblast, zeleň nebo sociolog. Sociální komise však prý funguje a její zástupci mohou být přizváni jako hosté. Jestli je tedy tato tzv. „superkomise“ pojata jako náhrada některých (dle vedení města) nefungujících komisí, považuji to za nešťastné řešení. Každopádně jsme vedení města vyzvali, ať zváží případné rozšíření nebo přeobsazení této komise.

 

Střípek ze zastupitelstva č.4 – dar od společnosti ČEZ bude využit na rekonstrukci Tyršovy ulice

Zastupitelstvo jednomyslně schválilo uzavření smlouvy se společností ČEZ na poskytnutí daru na rok 2021 ve výši 5 mil. Kč na investiční akci města „Rekonstrukce ulice Tyršova“, která volně navazuje na rekonstrukci Kolodějské ulice, jež proběhla v loňském roce. Rekonstrukce se bude týkat především kanalizace. Tyršova ulice totiž patří z hlediska přívalových dešťů, kterých jsme v posledních dnech svědky, mezi problémová místa. Tato investice tak bude jedním z mnoha nutných kroků k vyřešení odtoku dešťových vod z této oblasti.

 

Zastupitelstvo v červnu neplánovaně zasedalo dvakrát. Na mimořádném zasedání dne 28. června byla schválena finanční pomoc pro obec Mikulčice, která je jednou z nejpostiženějších obcí po řádění tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku. Dar ve výši 1 mil. Kč bude poslán přímo na obecní účet.

 

Karel Hladeček (ProTejn)

 

 

 

 

 

 

Naše půvabné jihočeské městečko Týn nad Vltavou čeká v následujících měsících a letech řada zásadních rozhodnutí o budoucím směřování města, jeho rozvoji a velkých investicích. Pečlivě vše sledujeme a netlačíme bezhlavě své názory. Naopak, snažíme se, abychom při rozhodování, ať už se jedná o areál Blanice, Centrum pro seniory nebo jiné důležité investice, měli dostatek informací, zajímáme se o názory občanů, snažíme se naslouchat odborníkům a především dbáme na to, aby vše bylo řádně zprocesováno! Věřte nebo ne, stále máme energii a chuť pracovat pro město. Více v přiloženém letáku 😉

Karel Hladeček

leták ProTejn

 

Kdo odcházel z jednání březnového zastupitelstva domů s tím, že se snad konečně nastartovala veřejná a odborná diskuze o budoucím řešení areálu Blanice a město již nebude podnikat další neuvážené kroky, musí být ve světle následného jednání vedení města zákonitě zklamán. Přešlapy, tajnůstkářství, arogance moci, mlžení, nekoncepčnost, mizerná komunikace … Tak by se v několika bodech dal shrnout přístup koalice k řešení areálu Blanice. Tento přístup se ale netýká jen tohoto problému. Objevuje se bohužel obdobně i v jiných důležitých procesech a projektech, které město aktuálně řeší. Ale pojďme zpátky k Blanici.

Studie zpracovaná za den aneb jak vedení města porušilo směrnici o zadávání zakázek

Rada města schválila dne 24.3.2021 objednávku na vypracování studie u firmy Šumavaplan za cca 48 tis. Kč. Dle zjištěných informací tato částka odpovídá zhruba dvěma týdnům práce jednoho člověka. Přitom studie byla prezentována již na zasedání zastupitelstva 25.3.2021, tj. za 24h! A co na to řekl pan starosta? „Komentovat to nechci. Samozřejmě to bylo objednáno dříve, papírově se to prostě stalo, jak se to stalo.“ Kolega zastupitel Mgr. Holub na to reagoval dotazem, jak mohla být zakázka zadána dříve, než ji rada města odsouhlasila? A upozornil na to, že by se vedení města mělo řídit směrnicí o zadávání veřejných zakázek. Starosta však trval na svém: „Tlačil nás čas a tak jsem objednal studii od Šumavaplanu. Nevím, že bysme něco porušili“. Jenže to není pravda. Směrnice sice umožňuje zakázku zadat a dodatečně požádat o její schválení. Ale pouze v krajně naléhavých případech, kdy městu bez neprodleného pořízení určitého plnění hrozí vznik značné škody. A o tom v tomto případě nemohla být vůbec řeč. Město rozhodně čas netlačil. Takže starosta dle mého názoru porušil směrnici o zadávání veřejných zakázek. Celou záležitost každopádně ještě předložím k projednání na kontrolním výboru.

Vedení města zatajilo materiály od ČEZU a přitom chtělo rozhodnout

Na onom březnovém zasedání zastupitelstva jsme si stěžovali, že jsme nedostali vůbec žádné podklady. Následně jsme se dozvěděli, že vedení města přitom mělo u sebe už zhruba od prosince 2020 dokumentaci z ČEZU. Ověřili jsme si, že tyto podklady nejsou tajné a jsou městu volně k dispozici. Bylo tedy na místě se zeptat, proč jsme ty podklady nedostali? Zde je odpověď pana starosty: „Na tom zastupitelstvu jsme se měli bavit čistě o Blanici a žádné materiály jsem nedával. Abysme měli o čem diskutovat, tak jsme potřebovali si z něčeho vybrat, proto ten Šumavaplan. Jinak materiály od ČEZU tajné nejsou, pan Čihák to dostal na CD“ (pozn. mimochodem až poté, co si je vyžádal). Toto vyjádření jasně dokumentuje představy pana starosty o veřejné soutěži. Stačí přece předložit jednu variantu, aby bylo z čeho vybírat … Když to shrnu, materiály nám starosta žádné neposkytl, ani ty od ČEZU, a studii Šumavaplanu jsme viděli poprvé až na zastupitelstvu. Přitom bylo připraveno usnesení, že se bude projektovat právě dle návrhu Šumavaplanu, z čehož po našem nátlaku podpořeném hlasy odborníků a veřejnosti nakonec sešlo. Vyžádali jsme si tedy předání veškeré dokumentace vč. předávacího protokolu, pokud k tomu byl udělán, všem zastupitelům a všem členům stavební komise.

Chyby ve studii Šumavaplanu, neustálé mlžení a mizerná komunikace

Ing. arch. Kobera a Ing. arch. Čihák upozornili na poměrně zásadní nejasnosti ve výpočtech ve studii Šumavaplanu, se kterými seznámili pana starostu. Město dle mých informací následně kontaktovalo Ing. arch. Lejska, který byl s danými chybami konfrontován. Na mou otázku, zda už na to pan architekt Lejsek reagoval a případně, jak to vysvětlil, mi starosta sdělil, že teď přesně neví, na co je dotazován. Paní místostarostka sdělila, že mail od pana Čiháka dostala dnes odpoledne a nestihla si ho přečíst. Jenže tento mail se týkal něčeho úplně jiného. Pan starosta se následně zázračně rozvzpomněl: „Měl jsem návštěvu pana architekta Kobery a architekta Čiháka, kteří mi přinesli výpočty ohledně ceny bytů na přestavbu dle prezentace pana architekta Lejska, s tím, že údajně zapracoval nějaký jiný … přiznám se, že se v tom nevyznám. Ten materiál tady mám u sebe, ale nemám od něj žádné informace nazpátek.“ Pokud to tedy shrnu, tak pan starosta u sebe má materiály (ve kterých se bohužel nevyzná), a komunikuje s panem Lejskem, ale paní místostarostka o tom evidentně neví. Čekal bych, že spolu vedení města čile komunikuje, obzvlášť v tak závažných věcech. Ale starostovo tajnůstkaření se zjevně dotýká i koaličních partnerů. Zkrátka na radnici je občas mlha hustá tak, že by se dala krájet. Každopádně jsme si vyžádali, aby měli zastupitelé a členové stavební komise volně k dispozici vyjádření pana architekta Kobery, které bylo panu starostovi předáno za přítomnosti pana architekta Čiháka. A také veškerá vyjádření a odpovědi pana architekta Lejska.

Vedení města se nedrží ani rozpočtu ani studie, kterou si nechalo zpracovat. Na jakém základě se tedy do Blanice bude investovat?

Na zmíněném březnovém zasedání zastupitelstva pan starosta mj. vyzval architekty k dodání studií, aby si občané měli z čeho vybrat, a řekl, že to pošle do stavební komise a že chce debatu o Blanici vyřešit dřív, než do ní budeme pět let vrážet peníze. Zakončil to tím, že nechce polovičaté řešení. Proto také prý nechali udělat tu studii. Většina aktérů z toho pochopila, že tedy skončí zbrklé a neuvážené kroky vedení města a že bude zahájena diskuze a pečlivá analýza. Místo toho ale rada města hned vzápětí zadala vyhotovení projektové dokumentace na rekonstrukci 36 bytů v jednom z horních paneláků. To však není v souladu s tím, co pan starosta říkal, že? Ono to ale není v souladu s ničím, ani se schváleným rozpočtem na letošní rok, kde si koalice prosadila rekonstrukci „jen“ 12 bytů, a překvapivě to není ani v souladu se studií pana architekta Lejska, který počítal místo se 12 byty s 10 byty na patro, protože kromě 2+kk navrhoval i byty 2+1 a 3+1. Čeho se tedy vedení města drží? Podle jakého plánu jede? Těžko říct. Takovéto „rozhodování“ je však cestou do pekel.

Dovolím si k tomu ještě jednu úvahu k zamyšlení. Vedení města (pokud tedy opět nezmění názor) zrekonstruuje 36 bytů ve spodních patrech jednoho z paneláků. Pak byty pronajme nebo prodá (v tom bohužel také není jasno). Zájemci se nastěhují a … a potom se začnou opravovat ty byty v patrech nad nimi? No, nevím. Postrádá to logiku, ale bohužel už mě to nepřekvapuje.

Když nechceme uspěchat demolici, pojďme do Hlinek investovat rozumným způsobem

Na konci roku byla v rozpočtu schválena částka cca 10 mil. Kč na demolici části Blanice. Vedení města záhy otočilo a začalo se vážně zabývat myšlenkou Blanici zrekonstruovat. A co s těmi 10 miliony? Nedivil bych se, kdyby je koalice chtěla napumpovat do oné zbrklé rekonstrukce 36 bytů. Dlouhodobě upozorňujeme na to, že kromě opravy chodníků po výměně rozvodů tepla se do hlineckého sídliště nikdy pořádně neinvestovalo. Jen se o tom celé ty roky mluví, hlavně před volbami. Ale pak, skutek utek. Když už tedy vedení města nechce uspěchat demolici a chce do Hlinek investovat, proč tedy nezačne tím, co je připraveno? Už roky je připraven projekt na revitalizaci prostoru mezi mateřskou školkou a společenským domem (vč. stavebního povolení). A Vltavotýnská teplárenská se vyjádřila, že by případně nebyl problém zkoordinovat to s rekonstrukcí teplovodní soustavy. Nebylo by tedy rozumnější ty prostředky investovat třeba tímto způsobem? Přemýšlel nad tím vůbec někdo?!

Kdybych tu měl popsat všechno, vyšlo by to na román. Myslím si, že pro aktuální ilustraci situace výše zmíněný text bohatě stačí. Jak jsem již psal, řada občanů odcházela z březnového jednání s tím, že se snad objevilo světýlko na konci tunelu. Vedení města se však z plodné diskuze s odborníky a veřejností evidentně nijak nepoučilo. Nesmíme proto ochabnout a stále připomínat a klást důraz na řádné zprocesování. Protože jen tak se můžeme dobrat kloudného výsledku.

Karel Hladeček

3. veřejné zasedání zastupitelstva je minulostí. Jelikož dobrých zpráv není nikdy dost, rád bych se s Vámi o několik z nich podělil.

Dobrá zpráva pro poskytovatele i uživatele sociálních služeb:

Zastupitelstvo města jednomyslně schválilo poskytnutí dotace žadatelům z Dotačního programu města Týn nad Vltavou na podporu sociálních služeb poskytovaných obyvatelům s trvalým pobytem v Týně nad Vltavou (včetně přidružených obcí).

Březnové zastupitelstvo mělo na programu jediný bod, řešení budoucnosti areálu Blanice. To, co se poslední březnový čtvrtek odehrálo na Sokolovně, však těžko lze popsat slovy. Přesto se o to pokusím. Předem se omlouvám za obsáhlost, ale pro pořádek je třeba to vzít od začátku.

Na nutnost zahájit diskuzi s občany a s odborníky jsme upozorňovali od samého počátku, tedy už dávno před tím, než jsme Blanici získali jako dar. Pan starosta slíbil, že až město areál Blanice získá, tak se jako zastupitelé sejdeme a rozjede se diskuze s občany a s odborníky o tom, jak s tímto areálem budeme nakládat dál. V září 2020 jsme tedy jako zastupitelé jednomyslně hlasovali pro přijetí areálu Blanice jako daru a následně během podzimu město tento areál skutečně získalo. Zároveň jsme stále očekávali započetí slíbené diskuze. Místo toho jsme se z návrhu rozpočtu na rok 2021 na poslední chvíli dozvěděli, že vedení města už se v podstatě rozhodlo samo. Vynutili jsme si tedy schůzku přímo na Blanici, nicméně ta žádný posun nepřinesla. Město začalo provozovat ubytovnu a v rozpočtu bylo odhlasováno 10 mil. Kč na demolici části Blanice a 1,5 mil. Kč na rekonstrukci 12 bytů kdesi v horních patrech jedné z budov. Znovu jsme tedy požádali vedení města o svolání zastupitelstva k tomuto tématu za účasti veřejnosti a odborníků. Obávali jsme se totiž nějakého nezvratného rozhodnutí. Velmi nás mrzelo, že byly zvoleny značně nešťastně termíny prohlídky areálu a zasedání zastupitelstva, což v mnohých občanech oprávněně vyvolalo dojem, že město o účast veřejnosti vlastně moc nestojí. A obdobné to bohužel bylo i s odborníky, se kterými jsme byli v kontaktu. Např. ani Ing. arch. Kobera, ani Ing. arch. Čihák vedením města pozváni nebyli. Pozvali jsme je tedy sami.

Dalším důležitým faktorem, na který jsme upozorňovali a který městu pomůže s tím, aby se získaným areálem správně naložilo, je bezesporu koncepce rozvoje areálu. Jak říká jedno známé přísloví, dvakrát měř, jednou řež. Než se tedy město do něčeho pustí, mělo by začít koncepčně pracovat na možnostech využití tohoto veřejného prostoru, samozřejmě za předpokladu pečlivé analýzy toho, co vlastně město a potažmo jeho obyvatelé chtějí a potřebují. I na tento fakt dlouhodobě poukazujeme. Místo toho jsme ale svědky nahodilých a zbrklých rozhodnutí. Pro ilustraci uvedu několik příkladů.

Příklad první: Vedení města se nejprve rozhodlo, že chce opravit malometrážní byty v ubytovně Blanice. Pak teprve zaúkolovalo úředníky, aby zjistili, jestli o tyto byty vlastně bude zájem. A než se dozvědělo výsledek průzkumu, tak v rozpočtu schválilo investice do těchto bytů.

Příklad druhý: Na zbourání většiny areálu (zejména spodní části) jsme se na jako jedné z mála věcí shodli napříč zastupitelstvem už před více než půl rokem. V lednovém Vltavínu pak pan starosta napsal, že se Rada města shodla na rekonstrukci bytů a zbourání zbytku ubytovny, postupném vyčištění areálu a následné přípravě různých studií co dál. Koneckonců i v rozpočtu na rok 2021 město jako největší investici schválilo demolici části Blanice. Jenže už v únoru pan starosta psal, že jimi pozvaný nezávislý architekt jednoznačně zavrhl bourání a navrhl hledat využití a náplň areálu Blanice. Okamžitá demolice areálu by prý byla unáhlená, nejprve by se měl uskutečnit rozbor situace a možného využití.

Tyto příklady jen dokladují názorové zvraty a nahodilost a nekoncepčnost jednotlivých rozhodnutí vládnoucí koalice, která mnohdy postrádají logiku, nemluvě o uvědomění si dalších možných důsledků. Na Sokolovnu jsme tedy šli s tím, že se snad konečně rozběhne diskuze s laickou i odbornou veřejností, která trochu přibrzdí zbrklé kroky vedení města. Bohužel, opak byl pravdou. Prezentace starostou přizvané firmy ŠUMAVAPLAN, která ono zmíněné zasedání zahájila, už mohla napovědět. Nejen občané Hlinek nevěřícně kroutili hlavami nad předloženým návrhem, který v podstatě znamenal jen rekonstrukci stávající zástavby! Naštěstí následovaly výstupy a prezentace dalších přizvaných odborníků. V příspěvcích Ing. arch. Petra Leška (pozvaného Piráty), Ing. arch. Václava Čiháka (ve spolupráci se studentem architektury Adamem Zatloukalem) či Ing. arch. Jiřího Kobery zazněly zajímavé a nosné myšlenky. Především řešit celý prostor jako celek, tzn. vč. dalších návazností (např. hierarchizace prostoru, přístup z města atp.), a v souladu s obecně známými principy. Důraz byl kladen na pečlivou analýzu a dlouhodobou koncepci. A jednou z hlavních myšlenek, která zazněla napříč všemi vystoupeními výše jmenovaných odborníků, bylo zejména nic neuspěchat.

V ostrém kontrastu s těmito myšlenkami bylo usnesení, které měl v plánu navrhnout pan starosta: „Zastupitelstvo města schvaluje zachování areálu Blanice a jeho rekonstrukci dle předložené studie společnosti ŠUMAVAPLAN a zároveň ukládá radě města zadat rozpracování této studie do fáze projektové dokumentace“. Když se text usnesení nesl éterem, zůstala většina sálu, počínaje občany, přes architekty až po nás opoziční zastupitele, doslova jako opařená. Jednoznačně se tím potvrdily obavy některých spoluobčanů, že je tato diskuze míněna jen na oko. I pro nás zastupitele to byl těžký kalibr. V materiálech na zasedání jsme totiž nedostali vůbec žádné podklady, a tudíž jsme vůbec nepředpokládali, že by se mělo o něčem tak zásadním hlasovat.

Rozproudila se tedy velmi živá diskuze, do které se kromě přítomných odborníků zapojili i opoziční zastupitelé a široká veřejnost. A opět zaznívala řada zajímavých nápadů a myšlenek a dovysvětlujících komentářů. Pokud město nechce utrácet miliony korun za podrobné architektonické studie, možná by stálo za úvahu využít pro koncepční práci komisí, které jsou poradním orgánem Rady města (stavební komise, komise pro revitalizaci sídlišť či nově ustanovená komise pro areál Blanice). Nebo je lepší z nich udělat jednu velkou „superkomisi“ a oslovit do ní odborníky napříč různými odvětvími? A co návaznost na rozvojovou strategii města, která je zpracovaná jen do roku 2022? Nemělo by na té nové už město začít pracovat? Určitě by stálo za to, přizvat i nezávislé odborníky „z venčí“. Možná by nebylo špatné oslovit katedru architektury s možností spolupráce, vždyť i v Týně máme mladé nadějné studenty z oboru, kteří se mohou v rámci svých ročníkových prací zabývat urbanistickým řešením areálu Blanice. Nesmíme opomíjet ani sociologické aspekty rozvoje této lokality. Ing. arch. Lešek nastínil možnosti zprocesování, tzn. jak by město mělo postupovat. Především bychom si měli uvědomit, co město a jeho obyvatelé vlastně chtějí a také proč. Město by mělo mít nějaký „fahrplán“.

Na hlasování o zmíněném usnesení se nakonec bohudík nedostalo. Smutným zjištěním byl však fakt, že vedení města v čele s panem starostou (ostatní členové koalice vyjma paní místostarostky celou dobu jen mlčky přihlíželi) téměř vůbec nic nepochopilo, což bylo patrné i v závěrečném shrnutí, o které se pan starosta pokusil. Jediné, co pan starosta neopomněl několikrát zdůraznit bylo, že rozhodovací pravomoc má zastupitelstvo. To bezesporu má. Ale rozhodovat by mělo dle nejlepšího vědomí, tzn. mít pro svá rozhodnutí jasné argumenty. A ty vedení města v tuto chvíli jednoznačně nemá.

Ale pojďme si z toho podvečera na Sokolovně vzít něco pozitivního. Pokud chceme areál Blanice v budoucnu rozumně využít pro zlepšení kvality života obyvatel v našem městě, na čemž se doufám všichni shodneme, tak se zkrátka bez koncepčního přístupu neobejdeme. Máme v Týně odborníky na architekturu a urbanismus, máme řadu kontaktů na další renomované odborníky z oboru, máme aktivní veřejnost. A všichni mají společné: chuť věnovat čas a energii rozvoji našeho města a snahu podílet se na společném budování veřejného prostoru. Ten zmíněný podvečer na Sokolovně může být tím správným impulsem. Jen musí být vůle. Proto vyzýváme všechny zúčastněné strany, pojďme tu šanci společně využít.

Karel Hladeček

 

 

V prosinci roku 2019 se uskutečnila schůzka s vedoucími odborů MěÚ, kde jsme jako zastupitelé poprvé (a bohužel zatím naposled) podrobně diskutovali o možnostech vybudování Centra pro seniory u nás v Týně. Jednoznačně jsme tehdy tuto investici podpořili a ze setkání jsme odcházeli spokojeni, protože se zástupci samosprávy názorově sjednotili a napříč celým zastupitelstvem panovala shoda na tom, že se jedná o prioritní investici, kterou město chce pro své občany v následujících letech zrealizovat. Zhruba před rokem bylo město bohužel nuceno, z důvodu nemožnosti splnění termínu pro dokončení, stáhnout žádost o poskytnutí dotace z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Ale jsme rádi, že i přesto zůstává vybudování Centra pro seniory pro vedení města prioritou. Město má zpracovaný projekt a dle zastupitelstvem schváleného harmonogramu by nyní měla nastat fáze, kdy se město bude zabývat zadávacím řízením na výběr zhotovitele stavby (vč. vybavení technologiemi a nábytkem), realizací stavby, rozhodnutím a výběrem provozovatele a přípravou organizace provozu. Zároveň by město mělo pokračovat v důkladném sběru dat a zkušeností samospráv s provozováním domovů. Vhodné je samozřejmě nadále jednat se zástupci Jihočeského kraje, Krajského úřadu či MPSV a především aktivně hledat a vyhodnotit možnosti získání dotací na výstavbu tohoto zařízení. Ty jsou totiž stále velmi reálné.

Celému projektu se od samotného začátku věnuje odborná pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni jak zástupci samosprávy, tak úředníci města a externí odborníci, kteří se touto záležitostí dlouhodobě zabývají. Při zpracování projektu a podání žádosti o dotaci bylo počítáno s tím, že město tuto investici zrealizuje a bude centrum pro seniory též provozovat. Vycházelo se především ze zkušeností ostatních obdobně velkých měst v Jihočeském kraji, kde je drtivá většina domovů pro seniory zřizována právě městy či krajem.

Vedení města však bylo počátkem roku osloveno soukromou společností, která nabídla, že domov pro seniory v Týně vybuduje. Na prezentaci firmy byli pozváni členové odborné pracovní skupiny a představitelé samosprávy a zúčastnila se jí i náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro sociální oblast. Vedení města se tedy nově začalo zaobírat variantou, že by výstavbu a provozování Centra pro seniory mohlo svěřit do rukou soukromé společnosti.

Nyní jsme tedy ve fázi, kdy se město bude muset rozhodnout, jakou cestou se vydá. Předpokládám, že v následujících týdnech zasedne odborná pracovní skupina, která vše řádně prodiskutuje a připraví podrobnou analýzu obou variant s jednoznačně vymezenými výhodami a nevýhodami tak, aby samospráva následně mohla s klidným svědomím rozhodnout, jakou cestou se vybudování domova pro seniory v Týně bude ubírat a do jaké míry jsou danými variantami naplněny požadavky, které by město mělo mít jasně definované, ať už se jedná např. o ekonomické, provozní, procesní či kontrolní mechanismy.

A jaké požadavky jsou pro nás mj. důležité:

1. Chceme zajistit požadované sociální služby

Město Týn nad Vltavou není poskytovatelem žádné sociální služby. Z projektu vyplývá jasný požadavek na 60 lůžek pobytové sociální služby domova pro seniory a 20 lůžek domova se zvláštním režimem (pro osoby trpící Alzheimerovou a dalšími druhy demencí).

2. Chceme mít maximální možný vliv na podmínky umisťování obyvatel

Centrum pro seniory má sloužit prioritně pro obyvatele Týna nad Vltavou a dalších obcí ORP. Bude nutno zvažovat urgentnost jednotlivých případů bez návaznosti na výši příspěvku na péči.

3. Chceme vybudovat uživatelsky maximálně přívětivý domov a mít možnost ovlivňovat kvalitu poskytovaných služeb

Nechceme seniory do domova „jen umístit“. Chceme, aby se tam cítili, co nejlépe. Chceme, aby měli kvalitní a komfortní podmínky. Zařízení bude jejich dalším domovem. Ať je zařízení postaveno s výhledem do budoucna, neslevujme ze standardu současné doby. Kvalitní péče a pestrá aktivizace uživatelů je samozřejmostí.

4. Chceme mít možnost účastnit se správy a kontroly hospodaření a provozu

Chceme, aby prostředky na sociální služby byly vynaloženy účelně a hospodárně. Chceme znát kalkulace pravidelného finančního příspěvku města na provoz centra a mít dohled nad jeho hospodařením a dalším směřováním.

5. Chceme pracovní místa využít prioritně pro obyvatele Týna resp. obcí v rámci ORP Týn nad Vltavou

Je nám jasné, že sehnat kvalifikovaný personál nebude jednoduché, ale zároveň ve vybudování centra pro seniory spatřujeme příležitost k oživení místního trhu práce.

Zkrátka, při rozhodování o tom, jak město s Centrem pro seniory naloží, budou muset zastupitelé zohlednit spoustu materiálních i nemateriálních vstupů a výstupů. Proto je důležité mít k dispozici co nejvíce relevantních podkladů, aby konečné rozhodnutí nebylo zbrklé a mylné. Pevně věříme, že na konci tohoto příběhu bude v Týně stát Centrum pro seniory, které bude technicky i funkčně na vysoké úrovni a bude dobře sloužit především občanům Týna nad Vltavou a blízkého okolí.

Karel Hladeček

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pozitivních zpráv není mnoho, ale o to více se z nich musíme radovat. Zastupitelstvo ve čtvrtek 25.2. odsouhlasilo realizaci této akce, která je rozpočtovaná na 6 mil. Kč. Když jsme tuto léta odkládanou investici v prosinci navrhli dát do rozpočtu na rok 2021, shodila to koalice ze stolu. Hovořili jsme tenkrát o částce 2,5 mil. Kč a ta by s dostatečnou rezervou pokryla naše spolufinancování, které je aktuálně vyčíslené na zhruba 1,8 mil. Kč. Dotace, ze které bude akce spolufinancovaná, je totiž vyhlašována každoročně a město jiné větší investice (s výjimkou kanalizace v Tyršově ulici a několika demolic) neplánovalo. Pár týdnů to sice vedení města trvalo, ale jsme rádi, že se na tuto akci konečně dostane a vestibul ZŠ Hlinecká projde zaslouženou rekonstrukcí!

Karel Hladeček

Jak jsme Vás informovali, tak po Vánocích, krátce před koncem roku jsme se setkali se zástupci KDU u pana starosty na krátké schůzce ohledně budoucího využití areálu Blanice. Závěr z tohoto jednání jsme v krátkosti prezentovali v minulém příspěvku. Zdálo se, že se s panem starostou navzájem chápeme a respektujeme. O to více nás překvapilo vyjádření pana starosty v měsíčníku Vltavín ve „Sloupku starosty“. Jeho slova na naši adresu v této problematice jsou zavádějící a lživá.

V první řadě jsme v každém z našich vyjádření od prvopočátku (ještě, než jsme Blanici získali jako dar) žádali diskuzi nad využitím prostoru, popřípadě zpracování urbanistické studie v návaznosti na potřeby obyvatelstva. Po získání Blanice jsme souhlasili s demolicí spodní části (tak jako všichni ostatní zastupitelé) s tím, že je velmi pravděpodobné, že postupem let dojde k demolici celého areálu, a dále jsme tlačili na zpracování studie – zatím bez výsledku. Nikdy jsme netlačili na okamžitou demolici celého areálu. Nikdy jsme nevyslovili, jakou zástavbu bychom v těchto místech chtěli mít. To bychom rádi nechali právě na odbornících. Za naprosto absurdní potom považujeme tvrzení pana starosty Machálka, že bychom na úkor této (údajně námi plánované investice v řádu stovek milionů) chtěli snad ohrozit investice připravované – tedy domov pro seniory, který je na rozdíl od jiných pro nás stále absolutní prioritou, nebo snad rekonstrukce ulic Malostranská, Havlíčkova či předpolí železného mostu.

Uvnitř článků v sekci „dopisy čtenářů“ se člověk mnohdy dočte zajímavé věci, kdy musí kroutit hlavou a položit si otázku, zda byli dotyční na stejném zasedání zastupitelstva, ovšem předložit občanům našeho města na titulní straně v sloupku starosty takové informace, kterými jsme byli svědky nyní, je pro nás absolutně nepřijatelné a za hranicí slušného chování.

Jaroslav Luňáček