25. srpen s sebou přinesl veřejné projednání budoucnosti Centra pro seniory v Týně, které se konalo v Sokolovně. Nejprve byla Ing. Rohlenou představena geneze celého projektu od původní myšlenky postavit v Týně domov pro seniory až po samotné zpracování projektu, který v navazujícím vystoupení představil Ing. Špulák ze společnosti JPS J. Hradec, s.r.o. Poté dostali prostor na svou prezentaci potenciální zájemci o výstavbu či provoz, konkrétně soukromá společnost Clementas, Diecézní charita České Budějovice a soukromá společnost SeneCura. Na závěr úvodního bloku vystoupili se svými zkušenostmi další pozvaní hosté, konkrétně starosta Chotěboře Ing. Škaryd, místostarosta Písku Ing. Hladík a ředitelka domova pro seniory v Blatné Mgr. Baušová. Poté následovala moderovaná diskuze, do které se kromě již zmíněných aktérů zapojili také radní, zastupitelé, úředníci i občané. Celé jednání trvalo bezmála dvě a půl hodiny a přineslo řadu zajímavých myšlenek a podnětů, ale také řadu nezodpovězených otázek. Děkuji všem hostům, kteří k nám vážili cestu i z poměrně vzdálených končin. Velmi kvituji, že tato diskuze proběhla. Její uspořádání je však jen světlou výjimkou v jinak nepřehledném dění, které se nyní kolem Centra pro seniory v Týně odehrává. Celý proces se totiž v letošním roce jaksi zašmodrchal. Ale pojďme pěkně od začátku.
Myšlenkou na výstavbu Centra pro seniory (CPS) se místní samospráva začala zabývat již před mnoha lety. Úředníci z odboru sociálních věcí a odboru hospodářské správy spolu s architektem a představiteli města jezdili po různých zařízeních a čerpali z dobrých i špatných zkušeností investorů a provozovatelů. S pomocí odborné pracovní skupiny, která byla pro tento účel vytvořena, se postupně během let podařilo doslova vypiplat přesné zadání pro architekty a město v areálu bývalých kasáren zajistilo pozemek (vč. nutné demolice dvou paneláků). Po komunálních volbách v roce 2018 se situace trochu zamotala. Při diskuzích jsme každopádně vyjádřili jednoznačnou podporu této investici, která byla i jednou z hlavních priorit našeho volebního programu. A bylo pro nás pozitivním zjištěním, že se zástupci samosprávy názorově sjednotili a napříč celým zastupitelstvem panovala shoda na tom, že se jedná o prioritní investici, kterou město chce pro své občany v následujících letech zrealizovat. Světlo světa spatřil zdařilý projekt, který respektoval všechny požadavky města, navíc s přidanou hodnotou v povedeném esteticky přívětivém řešení. Vše šlapalo dle pravidelně aktualizovaného harmonogramu, projekt dokonce získal i stavební povolení. Jenže najednou se cosi zadrhlo.
Již od počátku bylo jasné, že tato investice bude pro naše město pořádně velkým soustem, zejména z finančního hlediska. Bohužel tomu „napomáhá“ i nynější (snad již) „postcovidová“ doba. Ceny nejen stavebních materiálů letí nahoru, problém je i s jejich dostupností. Rozpočet počítá zhruba se 240 mil. Kč, ale to se může samozřejmě změnit. Vliv na cenu bude mít i samotné vysoutěžení zakázky. O to víc je třeba se mj. pečlivě věnovat přípravě zmíněného projektu, aby se ho podařilo zdárně dotáhnout do konce, bez ohledu na to, jaká varianta řešení bude nakonec vybrána. A tady narazila kosa na kámen.
SWOT analýza do šuplíku?
Odborná pracovní skupina se shodla na tom, že základem pro budoucí výběr možného řešení bychom měli vycházet ze tří základních variant:
- město CPS postaví a bude ho i provozovat (např. formou příspěvkové organizace)
- město CPS postaví, provozovat ho však bude jiný subjekt
- CPS postaví a bude provozovat jiný subjekt
Na tyto varianty se nabaluje řada variací, např. možnost hledat spoluinvestora, který by např. mohl mít podíl na majetku apod. Odborná pracovní skupina zpracovala SWOT analýzu, která měla detailně rozebrat plusy, mínusy, příležitosti a hrozby jednotlivých možných variant řešení, pojmenovat jejich případná rizika a možnosti jejich eliminace. SWOT analýza měla také mj. pomoci s nastavením požadavků resp. jakýchsi vzájemných mantinelů pro případné budoucí partnery. Na otázku, proč jsme tuto SWOT analýzu nedostali, nebyl pan starosta schopen odpovědět. Přitom jde o jeden ze základních dokumentů, který by nám zastupitelům měl pomoci správně se rozhodnout.
Tendenční jednání a mediální masáž
Jako řádní hospodáři, jimž byla do rukou svěřena správa města, bychom měli hledat všechny možnosti řešení. Jenže na začátku roku bylo město osloveno firmou Clementas, jejichž nabídka pana starostu zaujala natolik, že se na ni upnul a rezignoval na hledání dalších možností bez ohledu na to, zda budou pro město výhodnější. Místo toho se na nás z médií valí jeden článek za druhým, ve kterých je poměrně dost okatě tlačena zmíněná firma. Vždyť i pan starosta se už před půl rokem nechal ve Vltavínu slyšet, že jeho dohoda s firmou Clementas vyhrála! Kde to jsme? Vždyť pokud se město rozhodne jít cestou soukromého investora, musí to být přece řádně vysoutěžené. Nebo se pletu?
Peníze nejsou všechno
Stále vidím reálně, že by město jako investor (případně spoluinvestor) tuto stavbu samo zrealizovalo. CPS považuji za strategickou stavbu, kterou by město mělo vlastnit či spoluvlastnit. Jedná se o dobrou investici do vlastního majetku. Neméně důležitá je i možnost účastnit se správy a kontroly hospodaření a provozu, zkrátka mít dohled nad hospodařením a dalším směřováním CPS. Pokud bychom byli vlastníky (či spoluvlastníky), měli bychom maximální možný vliv na podmínky umisťování obyvatel (prioritně obyvatelé Týna a dalších obcí ORP bez návaznosti na výši příspěvku na péči) a také vliv na kvalitu poskytovaných služeb a na vybudování uživatelsky maximálně přívětivého domova. Takové koneckonců bylo i zadání. Peníze přece nejsou všechno!
Proč se nehledají všechny možnosti řešení?
Pan starosta neustále omílá, že když nám CPS postaví soukromý investor, město ušetří nemalé peníze. Jenže investor to nepostaví nám, nýbrž sobě! Je zvláštní, že pro vedení města je výstavba CPS nezajímavá investice, ale soukromé firmy (mimochodem založené za účelem zisku) se mohou přetrhnout, aby tuto investici získaly. Očekával bych, že vedení města udělá všechno proto, aby zjistilo veškeré možnosti případného financování této investice. Zda by přeci jen nebylo možné tuto investici zvládnout. Možnosti se nabízejí a není jich málo. Jen je třeba tu cestu hledat, zkrátka jednat, zjišťovat, žádat … A jaké jsou tedy možnosti?
- dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí – max. 60 mil. Kč (žádost podána, čeká se na rozhodnutí)
- dotace z Jihočeského kraje – možnost dotace z Krajského investičního fondu cca 30 – 40 mil. Kč, možnosti individuálních dotací (jednáno, ale nepožádáno)
- finanční podpora ostatních obcí z ORP (nejednáno, nepožádáno)
- finanční podpora společnosti ČEZ, která je tradičním a silným partnerem (nejednáno, nepožádáno)
- hledání případných dalších partnerů či dárců (nejednáno), atp.
Již od jara jsou zde nemalé tlaky na to, rozhodnout co nejdříve. V souvislosti s tím si kladu otázku, jak si mohu být jistý jedním řešením, když jsem téměř nehledal žádné jiné? Je evidentní, že pokud by vedení města chtělo, lze vyjednat a získat poměrně slušné prostředky na podporu výstavby CPS z různých zdrojů. Ano, nemusí se vše podařit, ale pokud nebudu dělat nic, samo mi to do klína nespadne. A zatím se bohužel téměř nejedná ani nehledá. Např. nebýt aktivity úřednic z odboru sociálních věcí, tak by zřejmě k jednání vůbec nebyla přizvána Diecézní charita. A když už ano, museli jsme si pomalu vynutit účast na jednání s jejich zástupci. Přitom z této schůzky i z prezentace na zmíněném setkání na Sokolovně se Diecézní charita jeví jako velmi zajímavý partner, jak z hlediska případného provozu, tak třeba i jako možný spoluinvestor! Nezájem o hledání řešení může mít za neblahý následek, že budeme navenek působit dojmem, že vlastně o žádnou podporu nestojíme nebo že ji nepotřebujeme. A to není pravda. Každopádně to, jakým způsobem vedení města k řešení této investice přistupuje, je pro mě vskutku zarážející.
Jak dál?
Požádali jsme vedení města, aby skutečně v této věci začalo bez zbytečného odkladu jednat. Např. aby bylo urychleně řádně požádáno o dotaci z Krajského investičního fondu. Zkrátka, abychom věděli, na čem jsme. Dále jsme si vyžádali zaslání podkladů, zejména zmíněné SWOT analýzy. Jednáme také s vedoucími odborů městského úřadu. Město disponuje nemalými finančními prostředky na svých účtech a krajním řešením potom může být i spolufinancování pomocí úvěru. Je jasné, že město se nemůže vydat ze všeho. Rozhodně nechceme město zadlužit nebo snad zmrazit investice na následující roky. Vše je stále otevřené a svou aktivitou chceme především přispět k tomu nejlepšímu možnému řešení, zkrátka abychom si na konci celého procesu mohli s klidem říct, že jsme vyčerpali všechny možnosti. První vlaštovkou je svolání schůzky všech zastupitelů k tomuto tématu (8.9.), na které se zastupitelé shodli na zadání vypracování prováděcí dokumentace a následném vyhlášení výběrového řízení, aby město získalo reálné náklady na výstavbu CPS. A dále se snažit využít následné měsíce k dalšímu jednání s případnými partnery. Většina zastupitelů (kompletní opozice) se zatím přiklání k názoru, aby investorem stavby bylo město. Pevně věříme, že tato schůzka pomohla dalšímu vývoji. Vždyť investice za čtvrt miliardy si naši pozornost jistě zaslouží!
Karel Hladeček (ProTejn)