Máme za sebou další jednání zastupitelstva a v následujících řádcích se pokusím shrnout to podstatné. A bohužel asi není překvapivé, že nemám úplně dobré zprávy. Především se čím dál tím víc ukazuje, co je jedním z hlavních rysů stávající, nyní již jen menšinové, vládnoucí koalice. Je to arogance moci, snaha ignorovat cokoli, co není v souladu s jejich přesvědčením, a pokud možno omezit jakoukoliv snahu kohokoliv nějakým způsobem zasahovat do směřování města.
– Co kdybychom svolávali zasedání zastupitelstva častěji? Ne, je nejlépe svolávat to co nejméně, bez tak to nikoho nezajímá.
– Jaký je nejlepší předpoklad pro práci radního? Umět zvedat ruku podle pana starosty.
– Jak využít práci komisí jako poradních orgánů rady města? Nejlépe by bylo komise zrušit nebo aspoň sloučit, ať je tam těch lidí, co by nám do toho chtěli mluvit, co nejméně.
Možná si řeknete, že se to týká jen některých ze zástupců vedení města. To je sice možné, ale ti ostatní, co k tomu jen nečině přihlíží, na tom mají také svůj podíl. Ale pojďme od obecných frází ke konkrétním událostem.
Příběh první: Jedním z bodů programu listopadového zastupitelstva byla volba radního. Na tuto pozici koalice navrhla pana Meidla (Trikolóra), který už na minulém zasedání nebyl odsouhlasen. A není divu. Za dva roky, co vykonává funkci zastupitele, nevyvinul žádnou aktivitu, v podstatě skoro ani nepromluvil, s výjimkou situace, kdy se řešil načerno postavený plot kolem hřiště FK Olympie, za který byl zodpovědný. Mimochodem ani po roce od odsouhlasení změny není tato stavba předělána. Zhruba stejně dlouho je ignorováno stále platné usnesení rady města, které ukládá FK Olympii odstranit navezenou zeminu z areálu sportoviště. Místo toho, je hlína rozhrnuta a ponechána na místě. Zastupitel, který nerespektuje usnesení zastupitelstva a rady města, nemůže být v očích veřejnosti důvěryhodným. Nebo se mýlím? Konstatovali jsme, že je smutné, že vedení města nenašlo vhodnějšího kandidáta. V menšinové devítičlenné koalici už ale asi zkrátka dochází lidé. Každopádně s pomocí hlasů od zastupitelů za KSČM koalice svého radního nakonec o jeden hlas prohlasovala.
Příběh druhý: Zvolením pana Meidla radním zároveň skončilo působení pana Nováka v radě města, kde měl na starosti mj. i IT. Jelikož jsme se dozvěděli, že nový pan radní Meidl bude mít na starosti sport (po panu Slepičkovi tedy již druhý radní pro sport v Týně?), rozběhla se diskuze nad vhodností zrušení IT komise, které odhlasovala rada města. A při diskuzi jsme se poté dostali i k dalšímu, pro nás už vůbec nepochopitelnému, návrhu. Ten předpokládal zrušit nejen IT komisi, ale i komisi školskou, dále sloučit kulturní komisi, sportovní komisi a komisi pro cestovní ruch do jedné komise, a obdobně sloučit i stavební komisi, dopravní komisi a komisi pro revitalizaci sídlišť. Tzn. z původních 9 komisí by zbyly 3! Tento návrh „z dílny“ pana starosty již na radě města naštěstí neprošel, ale jasně hovoří o jeho vztahu ke komisím. A zdůvodnění? Komise prý nefungují. Lze souhlasit s tím, že některé z komisí fungují řekněme méně než ty ostatní. Možná by ale nebylo špatné se podívat na to, proč tomu tak je? Hned na samém začátku, kdy se předsedové komisí krátce po volbách poprvé sešli s novým vedením města, jim bylo důrazně sděleno, ať si nemyslí, že budou radu úkolovat, že komise jsou pouze poradní orgán a rozhodovací pravomoci má rada. To je vskutku motivační řeč hodná mistra. Nikdo nezpochybňuje to, že rozhodovací moc má politické vedení města, ale dávat hned od počátku komisím najevo, že tu jsou vlastně k ničemu, protože MY si to stejně rozhodneme po svém, je přinejmenším neuctivé. Je férové zmínit, že někteří radní spolupracují „se svými komisemi“ bez problémů. Ale o arogantním přístupu, nejen ze strany pana starosty, jsme již slyšeli z více stran. Většina občanů, co věnují svůj čas tomu, že dobrovolně chodí do komisí, se snaží svými odbornými znalostmi nebo životními zkušenostmi přispět k rozvoji města a nezaslouží si takovýto přístup. Naopak bychom měli podporovat zdravou občanskou společnost, kde občané nejsou lhostejní k dění ve městě.
Příběh třetí: Na přetřes přišla i různá výběrová řízení (VŘ), jejichž rozuzlení řešíme na zasedáních zastupitelstva v některých případech i déle než rok. Např. se nabízela otázka, proč se současně s VŘ na „dramaturga“ konečně nevypíše i VŘ na ředitele MCKV? Odpověď je již několik měsíců stejná. V radě města se na tom prý neshodnou resp. je to tam zablokované (3 radní jsou pro, 3 radní jsou proti a pan Slepička se zdržuje hlasování). Když to potom ale chceme řešit na zastupitelstvu, kde by to bez problémů prošlo, tak to ti samí radní, co na radě hlasují pro, následně sami blokují (konkrétně se jedná o radní za Trikolóru). Takže jako argument mi to celé přijde směšné. VŘ na ředitele MCKV tedy zůstane „zablokované“ asi až do doby, kdy se to přestane hodit do krámu. Piráti upozornili na mnohá pochybení, které odhalila kontrola MCKV (např. ani po roce nemá pan ředitel povinnou zdravotní prohlídku, objevila se také řada nesrovnalostí mezi smlouvami a fakturací, apod.), což následně pan radní Slepička, jako dočasný ředitel, sám uznal. Mimochodem podobně se vleče i VŘ na tajemníka. Do 3. kola se přihlásil jediný kandidát, který nesplnil podmínky a bude se tudíž vyhlašovat další kolo. Otázkou zůstává, zda vedení města dělá vše pro to, aby se přihlásil dostatečný počet zájemců. Určitě by stálo za zvážení, udělat tomu zkrátka radši „větší reklamu“, než donekonečna bez úspěchu vyhlašovat další kola VŘ. Není-li to samozřejmě záměr.
Příběh čtvrtý: V lednu letošního roku zastupitelstvo města schválilo usnesení, které ukládá starostovi svolávat zasedání zastupitelstva s měsíční periodicitou s výjimkou letních měsíců (červenec a srpen) a dále dle potřeby. Většina zastupitelů tehdy podpořila toto námi navržené usnesení, kterým jsme dali jasně najevo, že tu chceme pro občany být pravidelně k dispozici. Nemluvě o dalších pozitivech, která to přinese, např. že se zbytečně nebude zdržovat projednání různých bodů (kupř. majetkových záležitostí) a zkrátí se průměrná délka jednotlivých zasedání. (Mimochodem ani nouzový stav nebrání tomu, aby se zasedání konala, a využít se dá např. i dálkového přístupu, ale to by o to vedení města muselo mít zájem.) A postoj pana starosty? Nejenže nerespektoval vůli většiny a výše uvedené usnesení ignoroval, ale na zmiňovaném zasedání zastupitelstva přišel s návrhem toto usnesení zrušit úplně. To se mu ale nepodařilo, což nesl velmi nelibě. Když potom z úst pana starosty zaznělo, cituji: „Schvalte si, co chcete. JÁ si to budu svolávat, kdy budu chtít“, běhal mi mráz po zádech. Tomu říkám vrcholná ukázka bezostyšné arogance moci.
K volbám chodí stále méně občanů, mj. i z důvodu, že jsou často frustrovaní právě z podobného přístupu politiků. Ano. Jsme v řádných volbách zvolení zástupci občanů a máme rozhodovací pravomoci. Na začátku funkčního období jsme ale také na svou čest a svědomí mj. slíbili, že své funkce budeme vykonávat svědomitě, v zájmu města a jeho občanů. Měli bychom být rádi, že občané nejsou lhostejní, chodí do komisí, na zasedání zastupitelstev, atd. Zkrátka, že je tu aktivní občanská společnost. A pevně doufám, že se nabubřelým a arogantním chováním některých představitelů města nenechá zadupat do země.
Karel Hladeček