Dnes si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, tedy odkaz dvou významných událostí československých dějin, kdy se studenti dokázali hlasitě postavit proti nedemokratickým silám ovládajícím náš stát.
Ta první se odehrála v roce 1939, tedy krátce po začátku druhé světové války. V reakci na sérii podzimních studentských demonstrací proti nacistické okupaci se vedení nacistického Německa rozhodlo uzavřít na tři roky české vysoké školy. V noci ze 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečnostní složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizací a internovat ostatní studenty. Devět studentských vůdců bylo bez soudu popraveno, 1200 zatčených studentů bylo převezeno do koncentračního tábora, odkud byli propuštěni na přelomu let 1942 a 1943. Útrapy koncentračních táborů nepřežilo dalších 35 studentů.
Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel v zahraničí za pomoci československé exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením bylo v roce 1941 vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studenstva.
O půl století později, v říjnu 1989, naplánovali studenti na 17. listopad téhož roku vzpomínkovou akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Akce se měla odehrát na pražském Albertově. Oficiálním účelem mělo být uctění památky Jana Opletala, avšak radikálnější části studentů mínily využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně. Průvod studentů skutečně přerostl v otevřenou demonstraci proti komunistickému režimu, kterou tvrdě potlačily bezpečnostní složky. Nicméně se stala hlavním hybným momentem sametové revoluce, jež vyvrcholila pádem totalitního režimu.
Tehdejší aktivita studentů má zásadní podíl na tom, že zde již 35 let můžeme žít opět ve svobodné a demokratické společnosti. A to je jistě pádný důvod k oslavám. Na rozdíl od mnohých jiných zemí ve světě u nás proběhla změna režimu pokojnou cestou. Radujme se z toho, že můžeme svobodně žít, studovat, cestovat, máme svobodné volby, svobodu vyznání, kultura již není svazována tvrdou cenzurou …
Zároveň je však třeba si připomenout, že to není samozřejmostí. Nesmíme tedy polevovat v úsilí o uchování všech nabytých občanských práv a svobod. Ba naopak, měli bychom se snažit stále rozvíjet a kultivovat naši občanskou společnost. Zejména je to důležité u mladé generace, která již totalitní režim naštěstí nezažila. Věřím, že v tomto úsilí neochabneme a že už v naší republice nikdy nedopustíme návrat totalitního systému v jakékoliv podobě.
Demokracie je křehká a vyžaduje naši péči. Nebuďme tedy lhostejní, zajímejme se o dění kolem sebe, slušně a věcně spolu diskutujme, nebojme se převzít za rozvoj společnosti osobní zodpovědnost. Když už ne z vlastního přesvědčení, tak alespoň z úcty k lidem, kteří za svobodu a demokracii položili svůj život a jejichž odkaz si také dnes připomínáme.
Přeji hezký sváteční večer.
Karel Hladeček (ProTejn), starosta města
